Krajina včel

04.01.2022

Nemůžeme jednoznačně říct, že pouze včela je nejužitečnější tvor naší planety. Určitě ale patří do klíčové skupiny živočichů, kteří si zaslouží naši pozornost. Bohužel jak můžeme vidět, již po desetiletí dochází k likvidaci jejich prostředí. Těmito zásahy netrpí pouze včely, ale hmyz celkově. Dříve remízky bohaté na včely, včely samotářky, škvory, čmeláky a motýly byly běžnou součástí okolí každého z nás. Krajina bohatá na meze a remízky byla přívětivá nejen pro člověka, ale i pro mnohé zvířecí druhy. Na populaci hmyzu je závislý celý ekosystém včetně člověka. Největší zásah do fungujícího ekosystému nastal kolektivizací v 50. letech 20. století. Začalo rozorávání mezí a remízků. Krajina se začala měnit na lány polí, kde místo menších zemědělců pole obhospodařovaly velké zemědělské podniky. Druhová rozmanitost pomalu začala upadat. Bohužel i nadále je tento trend podporován a jen hrstka organizací podniká vzdělávací programy, aby tomu zabránila.

Namísto různorodé krajiny podporující biologickou rozmanitost většinou vidíme velké lány monokultur (řepka, pšenice, kukuřice, ječmen, řepa...). Z některých druhů řepky má včelař krátkodobý užitek, ale po odkvětu se pole stává pustou, nehostinnou  plochou. Nicméně věřím, že se situace pomalu mění k lepšímu. První vlaštovka jaro nedělá, ale může znamenat přelom tohoto trendu. Nemůžeme házet vinu jen na zemědělské plochy, podat alespoň malou berličku hmyzu může téměř každý z nás bez vysokých nákladů. Každý může část zahrady osadit nektarodárnými rostlinami. Stačí místo zelené stěny z tůjí vysadit živý plot kombinovaný z dřínů, hlohu, kaliny, ptačího zobu, svídy, zimolezu a řešetláku. Možností je spousta. Nabízí se také část zahrady vyčlenit na kvetoucí louku, nejen že pomůžete hmyzu, navíc budete mít rozkvetlé květiny na dosah ruky po velkou část jara a léta.